CÓNG-MING-C´ Koiboto Yume
 |
|
Patronkou Pekingského palácového psíka a hlavní zakladatelkou chovu tohoto plemene
je pokládána CÍSAŘOVNA Cch´-si
Císařovna prý sepsala dokument a jeho úvod zní:
"Perly stékají ze rtů jejího císařského majestátu Cch´-si,
císařovny květnaté země Konfucia."
Po tomto úvodu následuje popis psů,
který bychom mohli považovat za první "standard" plemene.
"Nechej být lvího psa malého, nechej jej nosit kolem krku vlající plášť důstojnosti, nechej jej rozvinout vlající vlajkou přepychu, přes hřbet nechť má bujnou standartu.
Nechej jeho tvář býti černou a huňatou jeho hruď, rovné nechť je jeho čelo a nízké,
jako u císařského boxéra, oči veliké a svítící, uši nechť jsou posazené jako plachta
válečné džunky, nos jeho nechť je rovný jako u hinduského opičího krále.
Nechej jeho přední nohy ohnout, aby si nepřál daleko putovat, nebo neopustil okolí císařské.
Jeho tělo nechť je jako u lovícího lva, který uchvacuje kořist.
Jeho nohy nechť jsou hojně obklopeny srstí, aby byl jeho krok neslyšný
a jeho pyšná standarta, ať se rovná chvostu tibetského yaka, který svou bohatostí
chrání císařskou jemnost před útokem létajících nepřátel. A jako barvu nechť nosí
barvu lva, žluť zlatou, nošen v rukávu žlutého hávu, nebo v barvě červeného medvěda
nebo pruhovaný jako drak, aby se ke každému hávu z komory císařovny hodil nějaký pes.
Nechej ho uctívat své předky a nosit ho dary na psí hřbitov v zakázaném městě pokaždé,
když je měsíc v novu. Nechť se chová tak důstojně jako vévodkyně, nechť se naučí
ihned pokousat cizí ďábly. Ve dnech nemoci má být mazán mastmi,
vyčištěným tukem ze sněžného leoparda a k pití mu dávej drozdí vejce
plné šťávy z horské byliny, rozetřené se třemi špetkami z rohu nosorožce
a nasaď mu pijavice. Takový zůstane, ale když pojde, pomni,
že ani člověk není nesmrtelný - a zemřít musíš i ty!"
Původ pekinéze je opředen mnoha pověstmi a tajemstvím.
Podle jedné čínské pověsti,
se lev zamiloval do opičky,šel si proto pro souhlas k patronu všech zvířat .
Ah-Chua souhlasil s tímto svazkem,
ale lev musel obětovat svoji sílu.
A tak je pekinéz výsledkem lásky a spojení lva s opicí,
posvěcený souhlasem patrona všech zvířat AhChua.
Pekinéz byl po věky žárlivě střežen, jako největší poklad ,v císařském paláci,
vlastnit ho mohl
jen příslušník císařského dvora.
Pekinéz
má velkou hlavou, lemovanou mohutnou lví hřívou ,
uši posazené dopředu ,ozdobené dlouhou srstí,
má bohatou,hustou,dlouhou, rovnou srst,
statné a dobře vyvážené tělo ,
mohutnou hruď a přední tlapy
a dlouhý,
hustě osrstěný ocas
nesený vzhůru přes hřbet.
díky své hřívě připomíná,lva
a svým upřímným,lidským výrazem očí a obličeje,
opičku.
Na podzim roku 1860 Britové a Francouzi dobyli Peking a napadli císařský letní palác, kde nalezli několik jedinců zvláštního,překrásného plemene psíka. Charles Gordon ihned pochopil,jakou vzácnost objevili a proto zakázal jejich usmrcení a odvezl psíky do Anglie,jako válečnou kořist. Císařský letní palác vojáci vyrabovali a vypálili
Letní palác byl čínskými císaři používán jako jejich letní sídlo.
Nachází se přibližně 20 km od Pekingu.
Dominantou Letního paláce jsou nádherné zahrady,
krásně malovaná kolonáda a uměle vyhloubené jezero Kumming.
Na jezeře je možné vidět mramorovou loď
císařovny Cchi-s’ z roku 1888.
   po dobití čínského císařského dvora,
bylo dovezeno do Anglie 5 pekinézů
(1pes + 4 feny)
a darováno do různých vévodství.
Na památku vítězství
obdržela britská královna Viktorie
 jednu z fen ,ukořistěného čínského palácového psíka,
kterou pojmenovala Lootie
(v překladu „Drancováček“).
Anglický Kennel Club uznal pekinéze,
jako samostatné plemeno, v r.1898.
|
